Síla přátelství - SP-Přeměňování

„Tak jdem na přeměňování, ne?!“ prohlásila Mellie a odešly z Velké síně, až k dané učebně, protože už byly po snídani.
Před učebnou kecali s Harrym, Ronem a Hermionou a až když zazvonilo, tak se otevřely dveře a profesorka McGonagalová je pustila dovnitř.
Dívky si sedly dozadu, vytáhly si věci a pozorně si dělaly zápisky, protože zástupkyně ředitele nesnášela nepozornost.
„Doufám, že máte hotové zápisky! Nyní se budeme věnovat přeměňování neživých objektů v živé tvory! Bude to těžší než to co jsme dělali doposud, a proto si myslím, že budete muset dávat o dost větší pozor!“ prohlásila profesorka, na chvíli se odmlčela, a pak pokračovala: „Budeme si zkoušet velice speciální kouzlo! Normálně se učí až na konci 6. ročníku, ale já si myslím, že jste schopni již nyní toto kouzlo zvládnout! Přejděme tedy k popsání účinků tohoto kouzla… zkuste popřemýšlet nad tím, jakého živého tvora máte nejraději… potom použijte neverbální zaklínadlo k přeměně kamene, na toho tvora, a pak se dozvíte, jestli jste měli pravdu, nebo lžete sami sobě!“
„Slečno Jackmanová pojďte sem! Raději to budeme zkoušet takhle, jinak by mohla vzniknout panika!“ prohlásila profesorka a Mer šla za ní.
„Postavte se tady nad ten kámen… ano tak je to dobře… nyní nám řekněte, které zvíře je vám nejbližší!“ řekla McGonagalová. Mer se na chvilku zamyslela, a řekla: „Pes!“
„Dobře! Nyní se soustřeďte na to zvíře… zavřete oči… a pomyslete na tu formulku…“
Mer poslušně plnila příkazy profesorky a soustředila se… tak moc až jí na čele vyrazil pot, ale stále se nic nedělo… pak se ale konečně ozval menší výbuch a ji zahalil dým!
Když konečně zmizel, tak na místě kamenu nebyl pes, nýbrž malý zakrslý králíček, který měl na sobě puntíky.
„Skvěle, slečno! Víte tohle kouzlo se povede každému… je totiž neseno skutečným citem! Nyní, pan Potter!“ prohlásila profesorka a Harry si vyměnil místo s Mer.
„To bylo gut!“ řekla Mellie směrem k Mer, když si sedala a pak se pohledy všech zaměřily na Pottera, který řekl, že jeho nejoblíbenějším zvířetem je sova, ale kámen se přeměnil na jelena!
Pouze Malfoy, který zbožňoval hady se přesně strefil do svého zvířete!
Nakonec byla Mellie, která řekla, že má ráda koně ale namísto koně tam byl netopýr.
„Výtečně! Každý z vás dostává dvacet bodů pro svou kolej! A ta zvířata si smíte ponechat! A za domácí úkol mi napíšete pojednání o tomto kouzlu a proč si myslíte, že jste vykouzlili právě toto zvíře! Přeji vám všem hezký den!“ rozloučila se s nimi profesorka a všichni odešli.
„Podívej se na toho mrňouska! Ťy muj majej klálíšku, ťy šeš ťak peknej...“ rozplývala se Mer nad puntíkatým zvířátkem, které mělo roztomile plandavé uši.
„Nezblázni se, Mer! Jak ho vlastně chceš pojmenovat?!“ chtěla vědět Mellie a nechávala svého netopýrka, aby jí létal nad hlavou v kruzích.
„Dominik! Podle toho úža kluka ze školy!“ odvětila Mer.
„Jé vy se máte, že máte tak malý zvířata! Vůbec nevím kam Jamese dám, aby si ho někdo nevyhlídl na véču!“ řekl Harry, za kterým šel krásný jelen.
„Ukliď ho k Hagridovi! Tam se mu nic nestane! Pojď Mer, jdeme! Ráda bych Steva co nejrychleji ubytovala ve zvěřinci.“ Prohlásila Mellie a spolu s Mer šla do věže v níž se nacházel sovinec a přímo pod ním byl i zvěřinec, kde bydlela některá zvířata studentů.
Dívky tam své mazlíčky zanechaly a šly rovnou do učebny lektvarů, kde měly mít další hodinu.
Hodiny proběhly celkem v klidu, protože Mer už se nesmála a pilně pracovala na svém lektvaru, který se jí ale stejně nepodařil.
Potom šly na oběd a každá si zase sedla k nebelvírskému stolu.
K Mer přišel kapitán famfrpálového družstva její koleje a ona se dozvěděla, kdy má konkurz.
Po obědě dívky šly na stadion, kde měla Mer mít konkurz na štřelkyni.
Ze školy si půjčila koště a dala si několik koleček pro zahřátí.
Potom tam přišel i zbytek družstva a nastal konkurz!
První kolo byl jen slalom, ale stejně při něm vypadla asi tak polovina zúčastněných studentů.
Ve druhém kole si měli procvičit přihrávky, které Mer zvládla na jedničku, stejně jako útoky na bránu ve třetím kole.
Do družstva se tedy dostala, a pak šly dívky na večeři.
A po večeři spát…